Sorry, this entry is only available in Czech. For the sake of viewer convenience, the content is shown below in the alternative language. You may click the link to switch the active language.
Naše dcera měla už od ca 11 let trochu pokleslé jedno rameno. Občas jsme na tento problém upozornili dětského lékaře, ten nás vždy poslal někam dál, sem tam jsme dostali několik rehabilitačních cvičení u specialisty, ale vše bylo tak nějak nesystematické, pár cvičení a dost. Čas běžel a jedno rameno zůstávalo stále níže. Když bylo dceři 14 let, ortoped konstatoval u dcery mírnou skoliózu páteře. Následovalo vyšetření na specializovaném pracovišti v Plzni s léčbou pomocí korzetu. Sice jenom s nošením korzetu na noc, ale i tak to bylo něco, s čímž jsme se nemohli nějak srovnat. Součástí léčby měly být i standardní rehabilitace, ale vzhledem k tomu, že jsme s jejich dosavadním průběhem nebyli spokojeni, hledali jsme něco jiného, až jsme se na doporučení od známých ocitli u p. Mgr. Kruckého. Bylo to zcela něco jiného – nabídl nám dlouhodobou soustavnou péči (hrazenou zdravotní pojišťovnou) se svou pravidelnou kontrolou. Naše rozhodnutí nebylo úplně jednoduché, protože jedna z prvních podmínek péče p. Mgr. Kruckého bylo doporučení necvičit jiná cvičení než ty pod jeho vedením . Nebo-li zcela proti doporučení plzeňských specialistů, a to pro nás laiky nebyl jednoduchý krok. Nakonec jsme rozhodli, že to u p. Mgr. Kruckého zkusíme a uvidíme – korzet skončil na seníku na chalupě. Začalo se s Vojtovou metodou nejdříve nenápadně. Nejprve cvičení s míčky pod oblečením na těle a se závažími na končetinách, pak přišly i další míčky, další a další závaží, gumové pásy, podložku pod zadnici a když už jsme si mysleli, že jsme plně vybaveni, tak přišel požadavek na domácí rehabilitační naklonitelné lehátko. To už jsme ale ošidili a cvičili jsme doma na dveřích od staré skříně položených a podložených na posteli. Cviky se postupně proměňovaly, stále se zvětšovala závaží na dceřiných končetinách. Vlastní každodenní domácí cvičení netrvalo zase tak dlouho, max. 10 minut, snad déle trvalo, než na sebe dcera „nazula“ cvičební pomůcky. Takhle to šlo den co den po 4 roky. Zhruba každé 4 týdny kontrola „kvality“ provádění cviků u p. Mgr. Kruckého a jejich případná korekce. Právě tato dlouhodobá péče s jeho opravdovým zájmem byl jedním z důvodů, že jsme to tak dlouho vydrželi.
Páteř se postupně srovnávala, což bylo možné pozorovat i na fotkách s olovnicí před páteří, které si p. Mgr. Krucký s odstupem času pořizoval i problematické rameno se téměř srovnalo. Dnes je dceři 18, cvičení bylo ukončeno, dcera stojí
konečně rovně, všechno je už za námi.
Těžko říci, jak by dopadla konzervativní léčba korzetem, třeba by to také dopadlo dobře, ale my ho hned na začátku odložili, takže se to už nedozvíme. Ale jedno víme jistě. V našem případě terapie p. Mgr. Kruckého fungovala.
Děkujeme, Ladislav Weber